Díváme se při něm za věčné brblání našeho rozumu a ocitáme se náhle v oblasti, kterou jsme často po mnoho let nevyhledali - skutečné "tady a teď" bez historie. Dostat se do této oblasti má dvě výhody. Jednak nám to umožní pozastavení v čase, které tělo i mysl potřebujezejména v době krize. Každá mašlenka, každá starost nebo obava je spojena s odpovídajícími pocity a tělesnými reakcemi.
V normální době máme za den asi 60 000 myšlenek, v době krize to může být až 90 000. Umíte si představit, jaké neuvěřitelné zatížení to pro náš organizmus znamená.
Přítomný okamžik však nenabízí jen osvobození od stresu a strachu, ale i zcela zvláštní kvalitu: a to klid, bezpečí a jistotu. Současnost nebo realita je mnohem přátelštější než to, co z ní v duchu děláme. Obáváme se něčeho, co se nikdy nestane, vidíme hady tam, kde leží jen provazy. Mark Twain Jednou řekl: "Poznal jsem v životě množství problémů, vetšina z nich nenastala." Prakticky 100% všech přítomných okamžiků je dobrých a vše je OK. Můžete to hned přímo vyzkoušet: Když na chvíli odsunete všechny své záležitosti stranou, je tu v tomto okažiku něco, co není v pořádku? I když třeba máte zrovna hlad nebo sedíte nepohodlně, není to žádný problém, jen prosté vnímání. Jim Morrison řekl: "Now is blessed, the rest remember." (Nynějšek je požehnaný, zbytek je jen vzpomínka.) V přítomném okažiku jsme v bezpečí - jen to kvůli svému toku myšlenek nevnímáme.
Tento moment, kdy se vědomě a bděle vynoříte ze svého podvědomého toku myšlenek, je přesně tím okamžikem, kdy můžete vytvořit kontakt s polem čistého vědomí / polem nulového bodu / bohem / bohyní a vysílat přání, impulsy nebo modlitby a přijímat informace. Přítomný okamžik je tedy drahocený, protože na jedné staně znamená klid a na druhé vazbu, popř. umožňuje zpětnou vazbu. Pokud už jste někdy zkoušeli přerušit svůj cyklus myšlení nebo nemyslet na nic, víte, jak je to těžké. Je to zvláštní - jsou to naše myšlenky, ale my na ně nemáme téměř žádný vliv. Zdá se, že vedou svůj vlastní život, náhle se z ničeho nic vynoří a pak zase někam zmizí. Každá myšlenka při tom spouští řetězec dalších myšlenek a asociací. My tedy nemůžeme své myšlenky, přinejmenším zpočátku, vědomě zastavit, ale můžeme použít dvě techniky, které nám s tím pomohou.