Popis: Bezové keře jsou často považovány za plevel. Rostou bujně téměř kdekoli, jsou odolné a houževnaté. Je však škoda je všechny mýtit. Dávají léčivé květy i plody a pomáhají udržet na zahradě přírodní rovnováhu. Černý bez je jednou z nejoblíbenějších bylin našeho lidového léčitelství. Jeho keře se u nás dají nalézt snad všude, roste na stráních a okrajích lesa, u polí a luk, v parcích, u cest apod. Kvete na přelomu května a června a jeho plody dozrávají v září a říjnu, což je na dálku poznat podle množství ptáků, kteří s oblibou pořádají hromadné nálety na keře obtěžkané temně fialovými plody..
Využití: Černý bez má v lidovém léčitelství zasloužený respekt při léčbě nemocí z nachlazení a respiračních onemocnění, jako jsou chřipka, angína, bronchitida, kašel, rýma, zánět dutin a pod. Stimuluje pocení, čímž dokáže snižovat teplotu a pomáhá nám zbavit se usazeného sekretu v dýchacích cestách, zlepšuje vykašlávání a usnadňuje dýchání. Pro tento účel ho můžeme používat ve formě čaje, buď samotný, nebo v kombinaci např. s lipovým květem, podbělem, diviznou, hluchavkou, kopřivou, jitrocelem a pod.
Květ černého bezu má i čistící účinek na naše tělo. Pomáhá nás zbavovat usazených toxinů, především kyseliny močové, léčí tedy neduhy jako je revma a dna, popřípadě je výbornou prevencí těchto nemocí.
Pro sušení sbíráme celá, plně rozkvetlá květenství, a to ulamováním nebo odstřiháváním z větví. Sušíme je buď rozprostřené v tenké vrstvě, nebo květenství zavěsíme v dobře větrané místnosti. Pro pozdější uskladnění pak odstraníme případné zhnědlé květy, ponecháme si pouze drogu, která si zachovala světlou nažloutlou barvu. Skladujeme je v tmavé uzavíratelné nádobě v suchu.