Oměj šalamounek - aconitum napellus
Je to jedna z nejjedovatějších bylin rostoucích u nás. Je to až 150 cm vysoká rostlina s velkými, dlanitými listy. Při
kvetení
se vršek lodyhy rozděluje a vyrůstají z něj četné modré až fialové květy zvláštního přilbicovitého tvaru, trochu připomínají známé „pejsky“ nebo květy lnice. Kvete od května do srpna. Roste hlavně na vlhkých místech, v lesích a u potoků. Někdy se pěstuje v zahradách jako okrasná květina.
Oměj je prudce jedovatý, jeho smrtících účinků se dříve využívalo mimo jiné i
k výrobě šípového jedu . Smrtelnou dávkou je už několik gramů kořene. V antice i ve středověku to byl oblíbený travičský prostředek. Byl využíván i k euthanasii, smrt po jeho požití sice není bezbolestná (člověk zemře v křečích udušením), ale dost rychlá a hlavně jistá. Podle antické pověsti stvořila oměj bohyně podsvětí Hekaté ze slin obludného psa Kerbera, strážce podsvětí.
Oměj bývá spojován s černou magií a to s těmi nejzlovolnějšími kouzly. Je spojován s podsvětím, lze ho použít při přivolávání mrtvých i ke vstupu do podsvětí, což Vám ale nedoporučuji zkoušet, protože je dost pravděpodobné, že už byste se nevrátili… Oměj je využíván i při nekromancii.