Popis: Třezalka tečkovaná, ale i jiné druhy u nás divoce rostoucí, nerozeznatelné nevzdělaným sběračem, je vytrvalá bylina 30 až 60 cm vysoká. Lodyhy jsou buď nekvetoucí, bohatě olistěné, nebo kvetoucí s jasně žlutými pětičetnými květy. Korunní plátky jsou na okrajích „tečkované“ černými žlázkami, které po protržení roní červenočerný olej. Kvete přes léto, od června do září.
Třezalka tečkovaná je velmi významnou bylinkou lidového léčitelství se silným účinkem na náš organismus. Její léčivá působení jsou známá již po mnoho generací a stále jsou předmětem zkoumání, protože účinky obsahovaných látek a jejich kombinací v této rostlině nejsou ještě plně odhaleny.
Když se podíváme na list třezalky proti světlu, uvidíme v jejich sruktuře drobné červené tečky - žlázky obsahující červené barvivo hypericin, zvané také krev Sv. Jana (odtud jeden z lidových názvů třezalky).
Třezalka je bylinka krásná na pohled, její zářivě žluté květy zdobí stráně a louky pozdního léta, jako by volaly po povšimnutí.
Roste v celé Evropě kromě arktického pásma, na východ až k Jeniseji, v severozápadní Číně, Malé Asii, v Africe v pohoří Atlas, druhotně v mírných a subtropických pásmech celého světa. V České republice je hojná od nížin do podhorských oblastí.
Pěstování: Je považována za magickou rostlinku a z našich zahrádek dokáže vykouzlit překrásné místo pro relax.
Třezalka tečkovaná není na samotné pěstění nijak náročnou rostlinou, ale i přesto své zásady správného pěstování má.
Třezalka se vysévá do volné půdy na podzim. Semeno by mělo přes zimu vymrznout v zemi. Pokud se semeno vyseje na jaře - není takové procento úspěšnosti jako na vysetí Třezalky na podzim. Jakmile se rostlina ujme, sama se dále rozmnožuje semeny. Nejlépe třezalce vyhovuje slunné stanoviště nebo polostín a propustná vápenitá půda.
Po odkvětu sestřihněte rostlinu až k zemi. Podpoříte růst nových výhonů, na jejichž koncích rostliny kvetou.
Využití: Třezalka jako metla na nespavost, úzkost, stres a deprese. 
Možná jste si všimli, že třezalka tečkovaná je častou součástí směsí bylinkových čajů proti výše jmenovaným nepříjemným stavům naší mysli a
těla - sedativní a uklidňující účinky třezalky jsou jistě jedny z jejích nejpřínosnějších účinků na lidský organismus. Čaj z třezalky je doporučován
při nespavosti, problémech s usínáním, při pocitech úzkosti, přílišné melancholií, "skleslé mysli", při nadměrném stresu, žaludečních neurózách a dokonce při léčbě lehčí deprese.
V období klimakteria u žen může někdy po poradě s odborníkem nahradit některé léky pro stabilizaci projevů hormonálních výkyvů, nebo léčbu doplnit.
Pro dosažení efektu těchto uklidňujících účinků je potřeba třezalku užívat pravidelně po delší období, účinky se zpravidla projevují po 2-3 týdnech užívání.
Některé látky v třezalce obsažené působí na naše tělo jako diuretikum - močopudně - pomáhají tedy s čištěním těla a zároveň blahodárně působí na ledviny při jejich čištění a zánětlivých onemocněních.
Třezalka je vhodným doplňkem léčby nemocí zažívacího traktu, jako jsou žaludeční vředy a zánětlivá onemocnění střev. Celkově také podporuje činnost žaludku, žlučníku a jater.
Je též považována za přírodní antibiotikum, pomáhá bojovat např. proti původcům chřipky.
Sklizeň: Nezdřevnatělou kvetoucí nať sbíráme v červenci a srpnu ráno, nejlépe hned za rozkvětu, když sejde rosa. Svazečky třezalky se suší ve stínu na dobře větraném místě, neboť na slunci ztrácí rostlina barvu. Teplota by při umělém sušení neměla přesáhnout 35 stupňů. Správně usušená třezalka si zachovává původní zbarvení, je téměř bez zápachu a má trpce nahořklou chuť.