Pěstování rostlin pod umělým osvětlením

 

 

Šalvěj divotvorná - Salvia divinorum

 

Popis: Původním prostředím Šalvěje divotvorné jsou pralesy v mexických horách Sierra Mazateca provincie Oaxaca, kde je po celý rok příjemná teplota a vysoká vlhkost. Pravděpodovně ji vyšlechtili Mazatékové, nebo ještě před nimi Aztékové. V roce 1962 ji pro západní svět objevil etnobotanik Robert Gordon Wasson. Účinná látka salvinorin A byla izolována až v roce  1982 Alfredem Ortegem (Mexiko) a nezávisle také Leanderem J.  Valdesem III (USA) v roce 1984.

 

 Pěstování: Výběr kvalitní půdy ovlivní celý život rostliny. Ve  špatném substrátu budou růst slabé roslinky, nebo nebudou růst  vůbec. Ideální je lehká půda s vyšším podílem humusu. Kořeny by  měly mít dostatek vzduchu aby neuhnívaly, ale zároveň nesmí  substrát rychle vyschnout a měl by si držet vlhkost.

 Přestože většině šalvějí se nejvíce daří v neutrálních nebo lehce  zásaditých půdách, Šalvěj divotvorná preferuje mírně kyselou půdu  (pH 6.0 - 6.8). 

 Šalvěj k růstu potřebuje hodně světla. Přímé ostré světlo po celý  den není vhodné, ale dopoledne či později odpoledne již nevadí. V zimě je intenzita světla i přes poledne nízká, takže lze mít šalvěj na místě, kde svítí celodenně.

Pokud pěstujete rostlinu ve vyšší vlhkosti (skleník, foliovník), nebude ji přímé světlo tak vysušovat. Proto snese jeho vyšší intenzitu a může růst rychleji. Dlouhodobě přesvícené rostlině řídne pletivo v listech a ty pak žloutnou.

Šalvěj miluje vlhkost a potřebuje ji. Rostliny pěstované ve středoevropském podnebí, často trpí, protože nemají podmínky jako ve své původní lokalite - vlhkém horském pralese.

Pokud máte rostlinu, která není na suchý vzduch zvyklá, musí být umístěna do foliovníku, parníku, skleníku či jiné vlhkost-držící konstrukce. V nouzi postačí sklem přikryté akvárium, nebo dostatečně velký igelitový pytlík přikrývající rostlinu. Ten je ale spíše dočasné řešení, nepropouští dostatek světla a rostlina je stísněná. 

Rostlinu ale můžete otužovat a proto když budete trpěliví, můžete si

vypěstovat silné a odolné jedince. Stačí, když budete šalvěje na suchý

vzduch postupně zvykat. Osvědčenou metodou je dělat do foliovníku malé

díry (např. tužkou či nůžkami) a postupně tak vyrovnávat hladiny vlkosti vně i vevnitř. Asi po 2 měsících jsou již rostliny většinou připraveny pro přesun

mimo foliovník.

Otužené rostliny na suchém vzduchu rostou pomaleji než ty ve vlhkém prostředí. Snadnější manipulace s nimi vám ale vše vynahradí. Otužilé rostliny většinou není třeba rosit, rozhodně jim to ale prospívá. Když je budete mlžit každý den, nebo alespoň obden, rostliny budou vypadat zdravěji a rychleji porostou.

Přestože rostlinu zvyknete na sušší vzduch, kořenící řízky potřebují vlhko vždy. Teprve až mohou čerpat vláhu z kořenů, lze je přesadit mimo foliáček. Také platí, že menší rostliny se otuží rychleji a lépe než velké.

Mexická provincie Oaxaca leží blízko rovníku a proto je zde vegetační období po celý rok. Na střídání ročních období a změny teplot v průběhu roku není stavěná. Celoročně ji lze tedy pěstovat pouze vevnitř, ve skleníku cca od dubna po říjen.

Ideální teplota pro růst je asi 20°C. Teploty nad 30°C snáší špatně a pokud je jim vystavena, je vhodné ji více rosit, případně přenést do stínu. Na nízké teploty tak citlivá nebývá, ale minimum, pod které bychom se neměli dostat je 6-8°C.

Vegetativní rozmnožování, nebo také klonování či řízkování je nejběžnější a nejjednodušší způsob, jak z jedné rostliny získat několik nových sazeniček. Pro Šalvěj divotvornou je to nativní způsob rozmnožování, navíc poměrně rychlý a efektivní.

Reprodukce semeny je velmi vzácná, protože Šalvěj kvete zřídka a semena tvoří ještě méně často. Spolu s jejich minimální klíčivostí je množení tímto způsobem téměř nemožné.

Při řízkování je z mateční rostliny oddělena jedna nebo několik menších částí, které se nechají zakořenit ve vodě, případně rovnou ve vlhké půdě. Po cca 10 dnech řez zapouští kořeny. Pokud zakořeňoval ve vodě, přesazuje se opatrně do malého květináče.

 Účinky: Šalvěj obsahuje halucinogen salvinorin A, který  způsobuje optické halucinace, deformaci reality či depersonilaci.  Často popisované je také vidění vícerozměrného prostoru,  cestování časem a různé spirituální zážitky. Lze tak prožít  nevšední zážitek, což ale nemusí být někdy příjemné a někdy  může být i nebezpečné.

 Účinky v nízkých dávkách jsou zejména zvýšení vizuální  představivosti, pocity empatie, záchvaty smíchu a narušení 

 pohybové koordinace. 

 Vysoké dávky jsou charakteristické prohloubením optických  halucinací (až na hranici ztráty kontaktu s realitou a úplným  pohlcením vizemi), cestováním časem, disociací (rozpuštěním)  osobnosti, případně spirituálními zážitky. 

Zdrojem psychoaktivních účinků Šalvěje divotvorné je bicyklický diterpen salvinorin A. Ten je součástí pryskyřice, která se tvoří pod žláznatými chloupky (trichomy) na listech.

Salvinorin nezpůsobuje závislost, jak fyzickou, tak psychickou. Také jeho toxicita pro tělo je prakticky nulová, resp. smrtelná dávka pro člověka není známa, protože by byla tak velká, že by ji člověk nebyl schopen požít. Při vysoké dávce se mouhou dostavit pouze subjektivně nepříjemné pocity jako strach, pocení a dezorientace. Ty však brzy pominou, což je také výhoda krátké doby účinku šalvěje.