Popis: Rakytník je keř nebo menší strom vyskytující se hlavně v Číně, Mongolsku, Nepálu, Indii a na Sibiři, nyní rozšířený po celé Evropě. Je trnitý, obvykle 2 metry vysoký, má zeleno-stříbrné listy a oranžové bobule.
Z rakytníku řešetlákového lze oproti jiným rostlinám použít všechny jeho části, tj. kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.
Je to půvabný a dlouhověký keř, který můžeme díky jeho nenáročnosti snadno pěstovat. Jeho okrasná funkce je však jen příjemným vedlejším efektem - pěstuje se především pro plody tvaru bobulí, přesněji malvičky, které jsou nejen zdravé, ale přímo léčivé. Oranžové plody rakytníku jsou koncentrátem důležitých vitamínů: C, A, D, F, K a skupiny B, rutinu, flavonoidů. Dále obsahují pektin, silici, třísloviny, organické kyseliny, oleje a minerály a mnoha dalších prospěšných látek. Zásadní je také obsah alkaloidu hippopheinu, který se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, chránící organismus proti depresi i nádorům.
Pěstování: Potřebuje zásadně výslunné stanoviště. Půdy jsou nejvhodnější lehčí, písčité, propustné a bohaté na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je otužilý (pouze ve zvláště tuhých zimách - více než -50 °C a na vlhčích stanovištích namrzají).
Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět až deset samičích na jednu samčí. Pozná se hlavně na jaře, podle větších zárodků pupenů. Pyl přenáší vítr, nikoliv hmyz, takže opylovač musí být vždy po větru. To hlavně u větších výsadeb (zjistěte si, odkud u vás nejvíc fouká na jaře), pár rostlin u sebe se opylí i bez této designové promyšlenosti. Plody uzrají v září až v říjnu. Pohlaví je zřejmé až na přibližně čtyřletých jedincích.
Má daleko rozvětvený a hluboký kořenový systém. Vytváří kořenové výhonky, proto ho vysazujte jen tam, kde časem jeho rozrůstání nebude na obtíž. Zlatočervené plody dozrávají na konci srpna až v říjnu, podle odrůdy. Je třeba je sklízet včas – v přezrálých se snižuje obsah hodnotných látek. 
Využití: Čerstvé plody se používají při všech druzích nachlazení, chřipkách, angínách, bolestech hlavy, při nemocích pohlavního ústrojí i zánětu močových cest, ale také při stresu, pracovní i sportovní zátěži, při nedostatku vitaminů a minerálů, hlavně na jaře a v zimě. Čaj z plodů se používá při léčení bolesti žaludku.
Díky velkému množství prospěšných látek působí rakytník jako biogenní stimulátor, povzbuzují odolnost proti infekcím i stresu. Příznivě působí i na krevní oběh, působí hojivě na sliznice dýchacího i trávicího ústrojí i na klouby. Jsou i dobrou prevencí civilizačních chorob jako je arterioskleróza.
Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Kromě toho je rakytník vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin. Rakytník má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá tedy při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně akné, je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, dále rozpouští hleny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, vykazuje i protinádorové účinky. Velký boom v současné době zažívá v USA - jsou známy první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního krčku. Plody rakytníku jsou přirozeným koncentrátem všech nejdůležitějších vitamínů.